Tara – terapie sebepoznáním a esoterické služby
Tara | O mně | Jak to cítím já | Akce | Individuální péče | Poradna | Galerie | Ceník | Kontakt

Mé postřehy aneb jak to cítím já

„Optimista prohlašuje, že žijeme v nejlepším možném světě. Pesimista se obává, že je to pravda” J. Cabell

Nepřisuzuji si právo něco soudit, či posuzovat, ale chci vám v této rubrice sdělit, jak některé věci vidím a cítím já, jako jedna z bytostí, mezi ostatními. Pokud budete cítit, že se k tomu chcete vyjádřit, napište mi, budu ráda a po dohodě mohu vaše názory otisknout. Jestliže máme oči k vidění, uši k slyšení a ústa k mluvení – potom komunikujme!

LÉTO 2018

Trochu jsem, nyní, webové stránky, zanedbávala, věřím, že se, zase, k psaní článků dostanu častěji, ale pro tento letní čas jsem pro vás připravila, malinkou, změnu - čas od času budu věnovat prostor vašim otázkám, dotazům, problémům - v obecné rovině a to rubrikou:

                            PROČ - PROTOČ

Arníkům čumáček

Většina dotazů a postřehů, vznikla, na základě programu "90 kroků ke změně života" a já se pokusím je, co, nejlépe, zodpovědět:

Jak je to, tedy, s naší realitou?

- naše realita je odrazem našich přesvědčení, bloků, programů a také rolí, promítá se do ní celý tento náš matrix se vším, čemu lidé dávají pozornost a především emoce, platí ono "čemuko-li odporujete, to přetrvává", protože tomu dáváte energii. Proto se mnohé změny nedaří, místo, aby lidé dávali pozornost a energii tomu, co chtějí, neustále se soustředí na to, co nechtějí, co je štve, popouzí, trápí, bolí, rozesmutňuje-nejlepším příkladem jsou videa a články na FB a emoji, která k nim dáváme, to je to, čemu dáváme pozornost a co, vlastně, tímto způsobem, posilujeme. Jistě, dá se namítnout, že je nutné vědět o zlu, aby se s ním dalo pracovat, ale není nutné se jím, neustále, každodenně, mnohonásobně živit a zvláště nemá cenu věnovat pozornost a čas tomu, co nemůžeme změnit teď, hned a my sami. Naše realita se skládá z možností, nekonečně možností a je na nás, jakou z nich si vybereme, pro představu - zkuste si vizualizovat plástev a každá částečka plástve, každý "byteček" pro zárodek včelky, je jednou z možností v naší realitě a je na vás, do které vstoupíte, spolu s tím pak přijímáte to, co ji vytvořilo a energii, všech, kteří ji podporují a tedy živí. Proto se neustále, v tom našem Matrixu, někdo snaží, mít na ostatní co největší vliv, aby mohl realitu řídit a proto také vznikají náboženství, různé sekty, duchovní i výživové...prostě je toho spousta, co si může, jednotlivec vybrat, realita disponuje nekonečnou mnohotvárností  forem projevu. To,co si jako člověk mohu vybrat je scénář, nemohu nějaký změnit, ale mohu si vybrat jiný, nebo si vytvořit svůj vlastní. Jak moc nás, v tomto směru, ovlivňuje Matrix, elity, duchovní bytosti, astrální svět apod. je otázkou.....jistě to vliv má, ale opět, záleží na tom, jak věci přijímáme, typickým příkladem "plná x prázdná sklenička"....pro někoho je z poloviny plná a pro druhého, z poloviny prázdná.  To, jak na nás realita působí je, poněkud složitější, než mohu, zde, vysvětlit-zodpovědět, důležité je, uvědomit si, že realitu tvoříme my sami, vědomě i nevědomě, to, že se vůči něčemu projevíte i to, že něco tzv. ignorujete je energie, kterou se tvoří realita.  Potvrdila jsem si, mnohokrát, že to nejpodstatnější je, dělat věci vědomě - vědomá rozhodnutí, vědomý výběr, s plnou zodpovědností a nenechat se strhnout k fanatismu, nebo extrémům a to jde, velice, velice, snadno, zvláště, když podlehneme emocím.

Je správné snít a neulítávám si, pak, někam?

- to je otázka "do pranice", ono je snít a snít, pokud za snění považujeme vizualizaci a uvědomování si našich přání a tužeb, pak děláme, to nejlepší, co můžeme, abychom změnili naši realitu, protože ta je odrazem naší mysli-toho, čemu dáváme energii a emoce, pokud je, však snění ulítáváním si do iluzí a hledání důvodu, proč něco nejde...pak si život ztěžujeme. Stejné je to, však i naopak, pokud příliš pozornosti věnujeme tomu, co je, tak se zbavujeme svých snů, protože začneme přijímat, často pragmaticky, realitu, tu současnou a tou je, v tomto případě, matrix, nebo tu naši realitu, v minulosti vytvořenou a tím pádem zůstáváme stát, stagnujeme a kde není pohyb je smrt, entropie.

Emoce, přece nejsem já - útočí na mne zvenku?

- ano, emoce jsou dané vibrace, přijímáme je, ale nevytváříme, jenom je posilujeme tím, že jsme je přijali za své a nechali se jimi pohltit, je to o naladění se, ne o jednání a mluvení, proto se tak snadno můžete splést, když pošlete SMSku, protože ten, kdo ji psal, mohl mít, zcela, jinou emoci a něco na mysli, než, jak to vnímáte, při čtení, vy sami, proto je, mnohem důležitější osobní kontakt a komunikace a proto o tom všichni, kdo jsou "skutečnými lidmi", neustále mluví. Cesta k inspirovanému jednání vede přes naladění, proto je tak důležité umět ovládat své emoce, rozumět jim, nepodléhat jim, když víme, že nás to ničí, že nám to komplikuje život a  věřte, že vím, o čem mluvím, protože jsem dost emocionální člověk.

Hodně se mluví o energiích, nepřeceňuje se to, tak trochu?

- osobně si myslím, že nikoli, naopak, že se o nich mluví, pořád málo, že by se energie měly vyučovat ve školách...těžko můžeme uspět, v čemkoli, dokud si neuvědomíme, že je to otázka energie a když si spojíme, výše položený dotaz "emoce" s energiemi, pak je jasné, že je důležité vědět, neustále si uvědomovat, jak se cítíme, zajímat se o to, protože pak budeme mít pod kontrolou naše emoce, které z toho, jak se cítíme a jak na skutečnosti "pohlížíme" vznikají, pak můžeme mít dostatek energie, když si uvědomíme své pocity a správně se naladíme.  Docela dobrým příkladem je, když jste pozvaní na opulentní večeři do restaurace, určitě se před tím, doma nenacpete, chcete si vychutnat jídlo, které pro vás připraví profesionální kuchaři a užít si celý ten večer, atmosféru a prožít všechny pocity, které přijdou...takto bychom měli přistupovat ke všemu, ve svých životech. Pak může přijít inspirace, protože začnete oceňovat a tím pádem se naladíte na jiný způsob bytí, otevřete se, své srdce a energie a inspirace a informace přijdou. Inspirovat se druhými je úžasná věc, ale je důležité nepřebírat cizí názory,ale sladit se s tím, co chcete sami, co se vám líbí. Myšlenky jsou energie a když máte nějaká očekávání, máte i dominantní myšlenku, která pokračuje a podle zákona přitažlivosti se vám do života, stále vrací a dostává...celá víra je o tom, že praktikujete nějakou myšlenku, důležité je jí znát, protože na nevědomé úrovni může  být myšlenka jiná, než ve vědomé rovině- příklad: takové myšlenky v nevědomé rovině se ukážou navenek např. v podobě přesvědčení, najděte sami, ve svém životě příklady toho, kdy jste říkali např. "chci se pustit do přestavby bytu, obávám se však, že........" vzniká identifikace nálady a scény - obavy a napětí a co se tedy stane, zákon přitažlivosti přivede obavy a napětí, potvrdí se....stejně tak, když řeknete "vzpomínám si,......" aktivujete minulost v přítomnosti a ta se přizpůsobí náladě-emocím, lze to využít oběma směry, vzpomínka na něco, co se povedlo dodá, v nevědomé rovině, odvahu a přesvědčení o tom, že se věci daří....zruší ony obavy....myšlenka tvoří, když je živena emocí, emoce je tím spouštěčem, což si ověřuji, dnes a denně, při terapiích do minulých životů, nebo období, kdy spouštěčem může být vůně, píseň, místo a emoce s tím spojená.....NIKDY NIC NEZNEŠKODŃUJTE, ALE NAHRAZUJTE - nahraďte destruktivní emoci tou konstruktivní, změňte špatný pocit-emoci v lásku, stačí, jak už jsem tu opakovala tisíckrát a jednou, říci, třikrát po sobě "smutek nahrazuji láskou, smutek nahrazuji láskou, smutek nahrazuji láskou".....

stron kvete

Co je Zákon přitažlivosti a Zákon zrcadlení?

- vlastně jedno a totéž, na základě toho, co pozoruji, mohu říci, co a kdo jsem a co chci a nechci a pak je nutné si vybrat, jakmile si vyberete a zaměříte pozornost a aktivní kroky na cíl, změní se bod přitažlivosti a to, co se s vámi děje. Ve chvíli, kdy praktikujete scénář, ze kterého máte dobrý pocit a cítíte se skvěle, nevšímáte si reality, protože realita je jen krátký okamžit v čase, který se neustále opakuje, vše existuje, jen za účelem hledání volby, když si zvolíte, mění se realita kolem vás a funguje zákon přitažlivosti a zákon zrcadlení. Když se podíváte na zrcadlo - jako symboliku, pohledem do něj vidíte svůj obraz, to, jací jste v tuto chvíli, nebo svou masku, kterou máte v tuto chvíli nasazenou, když změníte výraz své tváře, změníte svou masku, zrcadlo začne odrážet změnu a ta se, okamžitě, začne projevovat - proto je odraz důležitější, než obraz, obraz je stagnací, odraz je pohybem. K tomu, aby fungoval zákon přitažlivosti potřebujete otevřít svou srdeční čakru k manifestaci radosti a hravosti, otevřené srdce je pocit, jako byste dostali dárek. Zákon přitažlivosti funguje ve třech krocích: 1) určit preferenci /co chci,  nemůžu si pomoci a dělám to/, 2) pochopit, že není mou starostí, aby se mi splnily přání, ale je to práce Zdroje, 3) být na příjmu-tedy vibrační harmonie s tím o co žádám, nelze chtít něco, co necítíte.

Proč někdo vidí skřítky a anděli a někdo ne?

- této schopnosti se nedá naučit, o tom jsem se, mnohokrát, přesvědčila, byť existuje spousta návodů, jsou to jenom pomocníci, dokud nebudete věřit, že takovéto bytosti existují, pokud to nebude ve vašem uvědomění, v koncepci vaší reality, tak je, prostě, neuvidíte. Pokud je to na hranici vaší vibrační jistoty, nemůžete to vidět i když je to v jedné místnosti, nebo prostoru, s vámi. Proto mohou lidé zažívat jiné, oddělené, reality. Není to o nějakém osvícení, duchovní výši, guru-schopnostech, apod. ale, pouze o víře-vibracích a umožnění si, je nutné se těchto věcí, taktéž, nebát. Pokud někdo očekává, že se mu, některé věci budou dařit, protože udělal pro to hodně, pak to souvisí s tím, jak moc si myslí, že si něco zaslouží - lepší je, v tomto případě, uvědomit si, kdo jsem, jaké neomezené možnosti mám a přijímat takovéto věci jako samozřejmost, jako součást svého bytí, byť s určitou pokorou.  Často také lidé říkají, že kdyby jim někdo dokázal, že to existuje, neměli by problém v to věřit...apod. hmmm - jenže jistota znamená, na něco se vázat a tím získáme omezení, nekonečný Vesmír je bez hranic.

Co je, vlastně, cílem života?

- tady bych mohla odpovědět, hodně jednoduše, že cílem života je uzavřít tu mezeru mezi tím, kde jste a kde být chcete / a tam je také vaše Vyšší Já/. Opět tu hrají roli emoce, které nám říkají, jaké jsou naše vibrace, když se např. necítíte dobře, znamená to, že máte myšlenky, které neodpovídají tomu, co chcete - proto je to, vždy a jenom ve vašich rukách, aby přišla změna, lze si pomoci, terapiemi, pomůckami a pomocníky, ale nejvíce práce, máme každý osobně. 

Toužit je prý dobré, ale proč touha často  bolí?

- touha je to, co způsobuje rozpínání tohoto Vesmíru, samotná touha nezpůsobuje bolest, jen v okamžiku, kdy si někdo pomyslí, že nemůže mít to, co chce. Nebo si uvědomí, že nemůže mít to, nebo toho, po čem, po kom touží, protože by to znamenalo někomu jinému ublížit a pak to není touha tvořivá, ale touha ovlivněná emocemi a jsme zpět v tom, proč se nám dějí někeré věci, vždy za tím stojí programy, bloky, ovládací dramata a něco, co jsme nepochopili, mýlíme se v tom, děláme to špatně.

červená travina

Jak moc působí na nás druzí lidé?

- hodně, to kým jsme, ukazuje, jak se cítíme, sami si tvoříme svou realitu, ale tvoříme ji skrz lidi a věci, proto se mluví o tom, že člověk se má individualizovat, aby poznal sebe sama, vrátil se k tomu, kdo je a proč tu je, pak od onoho "já jsem", přejde, plynule do "jsem" - součástí jednoty se vším a se všemi. Jaké lidi tedy máme, kolem sebe, co máme, v čem žijeme, to ukazuje, kým jsme! Přes tuto skutečnost si můžeme uvědomit, jak velká je mezera mezi tím, kde jsme a kde chceme být a začít to měnit. O tom, že mezi lidmi funguje energetické upírství, že život na této planetě, je v podstatě, boj o energii, jsem psala už několikrát a jistě se k tomuto tématu vrátím, rozhodně doporučuji knihu Jamese Redfielda "Celestinské proroctví", kde se o vztazích, energiích podrobněji píše, celé je to zasazené do napínavého příběhu, takže se kniha čte, tak hezky, sama. V ní je také zmínka o "ovládacích dramatech", tedy způsobu, jakým energii bereme a odevzdáváme a upozornění, že tato ovládací dramata si vytváříme v dětství, podle našich rodičů, ti jsou prvotními, kdo nás ovlivní a jak na nás působí, utváří naše myšlení a rozhodování a především, naše sebeuvědomění, sebejistotu, sebevědomí, ne nadarmo je vhodné zapracovat na archetypech matky a otce, ve spojení s rodiči biologickými, tím si ušetříme mnoho práce a případných problémů. Zde bych mohla zmínit Emoční inteligenci - je pět základních oblastí, kterých se EQ týká 1) sebeuvědomění, 2) seberegulace-sebeovládání, 3) sebemotivace-naděje, víra v budoucnost, optimismus, 4) empatie a 5) sociální dovednosti. V tomto směru je dobré najít odpovědi na těchto několik otázek, které ukážou, jak zvládáme působení druhých lidí, jak jsme na tom se sebevědomím, sebehodnotou, jak moc jsme ovlivnitelní:

a) kdo jsou moji nejbližší lidé, spíše mne podporují, nebo odrazují a kritizují?

b) proč si beru cizí slova tak osobně, proč mi tolik vadí kritika druhých, jejich schválení?

c) proč se snažím a potřebuji tolik zavděčit druhým lidem?

d) proč se nechám "ovlivnit" pochybnostmi a dovolím,aby vyrostly v mé hlavě, do obřích rozměrů?

e) proč tak snadno podlehnu nějaké domněnce?

Je dobré uvědomit si, že celý svět je plný lidí, kteří nás budou chtít srážet, ale pouze my rozhodujeme o tom, jak moc nám na nich záleží a jak moc si to necháme líbit a jak moc nás to ovlivní, nebo změní naši cestu. Pokaždé, samozřejmě, nemůžeme vyhrát, ale vždy se můžeme něco naučit - to je konstruktivní přístup k sobě i k druhým. Protože každá minuta je dar, příležitost učit se, růst, žít, každá událost je jako mince, která má dvě strany, něco nám dává a něco nám, také,  bere. Je nutné si to uvědomit a vlastně to i přijmout, protože žijeme na planetě polarit. Ale jenom my můžeme určit, co je pro nás možné! Nevkládejte tuto možnost do rukou někomu jinému, z žádných důvodů!!!

Proč nemohu dělat, to, co chci?

- protože se díváte na to, co chcete, ale zároveň si uvědomujete, kde jste nyní a že to nemáte, kde jste x kde chcete být - ta vzdálenost je tak velká, že vám bere odvahu, často je to spojeno s tím, že si nevěříte, často je to spojeno s tím, že nejste plně tím, čím jste,ale přebíráte cizí názory, jednání, chování, gesta. Nesledujete své emoce, abyste šli za tím, co chcete, místo toho následujete to, co nechcete a rozdíráte se tím, ztěžujete si na to a sytíte to energií zoufalství a zklamání. Vše, co se nám děje, bychom měli cítit, jako logický krok, ale pokud to tak není, pak děláme něco, co dělat nemáme, je nutné se zastavit a znovu se podívat na svou cestu, na své emoce, nikdy netušíme, jak se věci stanou, jak dojde k tomu, co chceme, ale můžeme sledovat synchronicity, které se nám dějí a měnit to staré za nové, dělat krok za krokem to vysněné, každý den a sledovat jaký pocit z toho máte, když je dobrý, zmenšuje se pocit zklamání a nedostatku víry a rýsuje se to nové a přijde  výsledek, chce to jen čas, nelze jedním krokem překročit Grand Canyon. Cokoli, čemu věříme, je možné, takže často chybí víra v to, co, domněle, chcete. Zda jste, či nejste na příjmu-abyste mohli mít a dělat, co chcete, zjistíte otázkou: "jak se teď cítím?" Kdykoli cítíte destruktivní energii-emoci, bráníte si splnění přání, to jediné, často, brání-blokuje, uskutečnění. Také je nutné, nedělat něco "aby" - pak už neděláte to, co děláte, ale děláte to "aby", z toho nemůžete být šťastní. Vlastně jsou dva druhy lidí: jedni shromažďují důvody, proč něco nejde a ti druzí hledají způsob, jak to jít musí.

Jak se mám vyrovnat s násilím, vražděním a bolestí, tolerovat ji, ignorovat?

- tolerovat, znamená, že vůči tomu máte destruktivní emoci, ale necháváte ji být tolerantním způsobem, takže sice neumožňujete, ale trpíte. Umožňovat bez hodnocení, zaměřování se na nechtěné aspekty, znamená, že jste mimo účast na společné tvorbě nežádoucích věcí, protože se zaměřujete jen na ty konstruktivní. Ale pozor! Neznamená to, samozřejmě, že se nebudete bránit, nebo bránit své blízké, svůj domov, že si vše necháte líbit, je to především o způsobu myšlení a přístupu k životu, než o konkrétních krocích, ty jsou, už, jenom tečkou za rozhodnutím se. Je důležité věnovat pozornost jen tomu, co je pro nás důležité - pokud myslíme na něco, pro co jsme se sami nerozhodli, ale někdo nám to předhodil a my jsme k tomu zaujali postoj, na základě emoce, pak tvoříme "mimoděk", odtud zřejmě vzniklo i ono "kdo mlčí, souhlasí". Kdysi jsem, po sledování filmu "Sophiina volba" dostala podobnou otázku, jak bych se rozhodla, které dítě bych zvolila....v příběhu šlo, zkráceně o to, že mladá žena dostala od důstojníka SS na výběr, které ze dvou dětí obětuje a nechá zabít a které nechá žít, jinak přijde o obě....už tehdy a to jsem byla mladé děvče, jsem věděla, že do téhle volby bych se zatáhnout, prostě nenechala, odsoudila jsem násilí a vyjádřila svůj názor na to, že takto si, prostě, já vybírat nebudu, protože miluji obě své děti a nebudu se podílet na vraždě jednoho z nich, tečka....dostalo se mi posměšků typu, že tím bychom přišli o život, asi všichni, nebo že by zabili obě děti, přitom jsem jedno mohla zachránit apod.....jenže o tom to právě je, pokud se necháme tlačit do kouta, vydírat, pokud budeme ignorovat své právo ohradit se, pokud budeme tolerovat, že někdo si může dovolit, takto, vydírat někoho, nutit ho vybrat si tak zrůdnou věc, pak trpíme a takové věci přitahujeme a budou se nám dít...mou odpovědí tehdy, zcela spontánně bylo, že takhle to já necítím, takže se mi tohle, prostě, nikdy nestane....

Neustále se mluví o tom, jak je nutné pracovat na psychice, co to znamená, být psychicky silný?

- znamená to mnoho věcí, například neztrácet čas sebelitováním, protože za vše, co udělám, přijímám odpovědnost, nenechat se ovládat a necítit se tím pádem špatně, když něco odmítnu, nebát se změn, neplýtvat silami na skutečnosti, jež neovlivním - např. dopravní zácpu, ovlivnit mohu jen svůj přístup k této věci, nesnažit se každému zavděčit, naučit se říkat "ne", nebát se odmítnout, bez vysvětlení, nebát se ani promyšleně riskovat, nelpět na minulosti,  nedělat stále dokola ty samé chyby, poučit se a začít je měnit, nezazlívat, nebo nezávidět jiným jejich úspěch, nevzdávat se, hned, po prvním svém neúspěchu, nebát se být sám, v tichu, v samotě, dokázat být šťastný i sám, neříkat si, že mi svět, nebo Bůh, apod. něco dluží, hledat příležitosti a ne neustálou jistotu, neočekávat okamžité výsledky, změny potřebují svůj čas, zaměřovat se na ty konstruktivní věci a umožnit si, bez hodnocení, věnovat pozornost tomu, co je pro mne důležité, pěstovat sebelásku, věnovat pozornost tomu, jak mluvím a o čem mluvím, na co myslím a čeho se bojím, protože to tvořím, chtít pro sebe, to nejlepší ad. ad. toto je, asi, to nejdůležitější, co mne napadlo.

nádherné květy

pokračování, zase příště......

KRÁSNÉ LETNÍ PRÁZDNINY VŠEM!!!!

BŘÍZA U LOUKY






emoce a sebepoznání.....90denní program přeměny

NA LOUCE U LESA

EMOCE.....

     Před pár dny jsem rozeslala, některým z vás, informační leták o novém projektu, který jsem vytvořila a nazvala „Devadesátidenní program přeměny života“ - čerpala jsem v něm z knih, od řady autorů, neznámých mistrů a lidí, kteří, prostě „něco ví a aplikují“ ve svých životech a také ze své, bezmála, dvacetileté praxe….není to kurz, ani terapie na dálku, je to spíše, jakési sdílení a pomoc s pochopením, toho, co jsem, sama, za ty poslední roky, vstřebávala, aplikovala, či se snažila, aplikovat, do svého života a zažívala úspěchy i neúspěchy, podle toho, kde  všude, ještě mám bloky a slabé stránky…prostě, tak, jak to máme, my všichni….

VĚTVE V KORUNÁCH

     V poslední době, kdy jsem se, doufám, že, jenom, na čas, opět vrátila do Prahy, si více, než, kdy jindy, uvědomuji, jak je náročné žít v prostředí, které, prostě, vykazuje známky silného „znečištění“, čímž nikoho a nic nechci kritizovat, nebo hodnotit, vůbec ne…ale všímám si, naopak, co mi vadí a když se na to zaměříte, také, poznáte, kde máte „vy – ty své, slabé, stránky“, protože, ono platí, že co mi vadí, je, především, mým problémem, přestože to, sama, nemusím dělat, ale dávám tomu, nějakou, emoci.

Co jsou to vlastně emoce, jak vznikají a co s námi dělají?

-          Emoce – z latinského e-motio=pohnutí, dle wikipedie jsou psychicky a sociálně konstruované procesy, zahrnující subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené fyziologickými změnami /jako změna srdečního tepu, změna rychlosti dýchání apod./, motorickými projevy /gesta, mimika/, změnami pohotovosti a zaměřenosti. Hodnotí skutečnosti, události, situace a výsledky činností, podle subjektivního stavu a vztahu k hodnocenému, vedou k zaujetí postoje k dané situaci. Nejsou prožívány v mysli jedince samovolně, samy o sobě, ale jsou vztaženy k určitým objektům, jevům, nebo procesům…..

SOUMRAK

 

Uvedeme si malý příklad, pro představu emoce – představte si, že ležíte,  večer v posteli, klidně se připravujete na spánek, zavírají se vám, pomaličku, oči a najednou někdo venku začne nahlas mluvit, smát se a vykřikovat….začnete se na ten projev soustředit a v hlavě se vám odehrávají desítky situací-vzpomínek na minulost, ale i myšlenek na budoucnost…..“teda to je sobec, co si o sobě myslí, je půlnoc a on tady takhle vyřvává, bezohledně, to je hulvát a blbec, půjdu na něj křiknout, aby toho nechal, ruší mne, teď už neusnu, no to je skvělé, jestli se to bude, pravidelněji opakovat, to budou veselé noci…..jak já k tomu přijdu, aby mne takhle rušil ve spánku, tím, že on si někde juchal a je nalitej….“ Co se děje s vámi? Jste probuzeni, tluče vám srdce, rychle oddechujete, oči otevřené dokořán, můžete mít zaťaté ruce, nebo tělo v tenzi, možná se i potíte, nebo cítíte sevření hrdla, máte tvrdě sevřená ústa a zaťaté zuby, spánek i peřina je vám, najednou, na obtíž, takže vstanete a jdete se podívat, na toho hulváta, co nerespektuje noční klid, pak se jdete napít, potřebujete se projít, uvolnit stres, emoci…tu jste, totiž, právě prožili – PROŽILI JSTE EMOCI.

     Podobný efekt se dostaví při sledování filmu, nebo když se díváte na krátká videa např. na Facebooku, může to být krásný film, konstruktivní video, vy prožíváte radost, štěstí, smějete se a pláčete, spolu s hrdiny filmu, prožíváte jejich starosti, radosti i strachy a u videa na FB se „ladíte“ do nálady, kterou nabízí, podobně je to při sportovních utkáních s fanoušky,ale i s těmi, kteří fanoušky, vůbec, nejsou. U hororových příběhů se můžete bát, cítit tíhu v nohách, mohou se vám potit ruce a sotva dýcháte, zajíkáte se, protože cítíte, že se „něco stane, někde někdo vybafne“…přitom sedíte doma, nebo v kině, nebo na stadionu, nebo před počítačem, ale to, co se děje s tělem, tomu, vůbec, neodpovídá, více to odpovídá té „realitě“, kterou vidíte v příběhu, videu, vaše vědomí-mysl-rozum, prožívá to, co se odehrává, před vašima očima, ne ve vašem osobním životě-příběhu.

FIALOVÉ COSI U VODY

Emoce vzniká, většinou, tak, že si na něco vzpomenete – něco vás napadne, nebo na vás „zaútočí“ zvenčí, např. oním křiklounem v noci…prostě jste byli napadeni-přepadeni, Tomáš Keltner, ve svém knize „Transformace vědomí“ o emocích mluví, jako o přítomných bytostech.

    Naše tělo ví, že je právě nyní a teď a najednou dostává alergickou reakci, na nějakou situaci, člověka, zážitek, příběh a tato reakce, vibrace, přichází zevnitř, jako reakce na něco, co vidíte a prožíváte, spolu s tím. Je to reakce na nějakou dávku energie, kterou vám někdo, či něco, poslalo. Tělo na tuto dávku energie zareaguje, zvláště, pokud na ní máte afinitu, pak je reakce, o to silnější a začne se bránit. Vše probíhá na hrubohmotné úrovni, ve fyzickém těle, jako reakce nadledvinek na stres, ty vypouští adrenalin a tělo se připravuje na pravděpodobný scénář, buď boj, nebo útěk.

    To vše se děje, však i na jemnohmotné úrovni, kde vzniká alergická reakce a je poškozován jeho energetický obal, což je jistá forma imunity, stejně jako u těla fyzického. Jste zbaveni části své energie a o tu, zde, jde především.  Překážky, stejně, jako potřeby, si vytváříme sami a pak musíme vynaložit, značnou energii, na jejich překonání a tuto energii odevzdáváme, oněm „přítomným bytostem“.

     Emoci, velmi silnou reakci, v nás vyvolá to, čemu dáváme, přílišnou důležitost, pokud tedy, něco, obdaříte příliš, velkým významem, pak toto hodnocení, odčerpává vaši energii. Bytosti, které se nachází kolem nás v astrální oblasti, se živí emocemi-energií, kterou produkujeme, ať konstruktivní, nebo destruktivní, ale musíme s ní být kompatibilní. Může se zdát, že video, kde úžasní lidé zachránili vyhozeného psa, který už se sotva drží na nohách a vy reagujete slzičkami, jak je to úžasné a jaký jen ten pes chudinka, ale jsou, přece jenom, dobří lidé, kteří pomohou, je, ryze, konstruktivní a není na něm nic špatného, ale i tady se, tyto bytosti, pěkně nakrmí – protože osud zuboženého zvířete vyvolal odpovídající reakci a proto taková videa vznikají a ve své podstatě, konstruktivní nejsou, dávají, totiž, pozornost tomu, co nechceme, aby se dělo – aby existovali lidé, co vyhodí psa na ulici a nechali by ho tam umřít hladem,aby existovala zvířata, která, takto trpí…….Vidíte ten rozdíl?!

KORUNY BŘÍZ

      Na emocích je založena jedna z kapitol, většiny z nás „nespokojenost a odsuzování“ a souvisí s tím, že žijeme v polaritním světe. Podívejme se, trochu, podrobněji, na tyto dvě emoce:

Nespokojenost a odsuzování sám sebe – pokud nepociťujete zadostiučinění a spokojenost, pramenící z vašich osobních úspěchů i vlastní, vašeho života, pokud nedokážete přijmout své nedostatky, pak jste se sebou nespokojeni a začnete se posuzovat a odsuzovat, můžete se i trestat – což je, potom, spor duše s rozumem, duše ví, že jste, ve své podstatě, dokonalí a chce, abyste byli šťastní a milovali se, rozum, však, hledá důvody, že tomu tak není a proč tomu tak není. Nemůžete se pak cítit, fyzicky, ale ani psychicky, dobře, když se vaše myšlenky budou motat, jenom, kolem toho, jaké nedostatky máte, co špatného na sobě vidíte. Všimli jste si, někdy, žen, kterým pochválíte, třeba, nové šaty a ony musí, okamžitě, shodit sebe sama i ty šaty tím, že řeknou „joo, ty jsou z výprodeje, nebo byla sleva, tak jsem si je koupila“, ukazují tím, svou vlastní hodnotu – tak jak ji vnímají – výprodej-sleva……ale ono to platí i v případě různých slevomatů, slev a nabídek výprodeje apod., chtějte, pro sebe,vždy, jen to nejlepší...A samozřejmě, lze to i opačně, lidé, co se pyšní tím, že mají „značkovou věc“ a proto také, značkové věci, mají většinou značku na viditelném místě, takový člověk je „odfajfkován“ a cítí se lépe, protože „někam patří“…..má, však, problém sám se sebou, neumí vidět svou vlastní hodnotu, musí ji něčím nahradit, překrýt.  Ale, pozor, neznamená to, že bychom nemohli nosit, co se nám líbí, protože to je značka, to vůbec ne, důležitý je, onen vnitřní pocit, ten, každý pocítí ve svém životě, protože, jakákoli nerovnováha je, tzv rovnovážnými silami univerza, vždy, uvedena, zpět, do harmonie – protože na energetické úrovni disponují, všechny, hmotné objekty, stejným významem, jen my jim přidělujeme vlastnosti a hodnocení – správně x nesprávně, dobré x zlé, hezké x ošklivé, dokonalé x nedokonalé, kvalitní x nekvalitní…apod. Jakmile dojde k narušení rovnováhy, je vrácena zpět. Pokud tedy dává, někdo, příliš energie-posílené emocemi, něčemu, nebo někomu, je, těmito silami, hezky, vrácen, zpět do rovnováhy-harmonie, dříve, či později.

KVĚTY

Nespokojenost a odsuzování světa – i zde budou, ony rovnovážně síly, pracovat tak, aby snížily, přílišný vliv, některých osob, na okolní svět, v mém devadesátidenním programu věnuji, několik dní, právě práci se zrcadlem světa a uvědoměním si, jak je nutné si umět vybrat a čemu dáte pozornost. Pokud nespokojenosti s něčím, aniž byste věc, mohli, či chtěli, aktivně měnit, pak není divu, že vás pohltí a vtáhne, přesně tam, kam nechcete. Vzpomněla jsem si na pohádku o Sněhurce, kde se zlá královna ptá zrcadla „kdo je ve světě nejkrásnější“ a očekává jedinou odpověď, které dává, velkou, až přílišnou důležitost, že je to ona. Jakmile zjistí, že by mohl být někdo, dle posouzení bytosti, která za zrcadlem stojí, hezčí, pak neváhá i vraždit…..nu a jak to s ní, nakonec, dopadne, jistě víte.

     Je velmi důležité uvědomit si, že náš mozek, reaguje cca o 7 minut dříve, než vědomá vůle, takže nejprve mozek „zjistí“ co vidíme a pošle informaci očím, které to, co, mozek rozpoznal-uvidí a teprve poté, reaguje naše vědomá vůle, tedy uděláme, to, co vidíme….mozek vytváří, dle naprogramovaných paradigmat, náš život, takový, jaký je – zkuste se na něj podívat, na ten svůj život – jaký ho máte? Jste v něm spokojeni, nebo jsou oblasti, kde nejste, anebo, dokonce, takové, kde jste nešťastní? Kde je ta vaše nespokojenost, čeho se týká?  Realitu si, totiž, každý člověk zkresluje, protože mozek funguje, dle „svého nastavení“, promítá se do něho způsob, jakým viděli realitu naši rodiče a jak se k ní stavěli, ovlivňujeme ji svým vlastním postojem, který je, často převzatý, vytvořený, na základě, zmíněných paradigmat a naším způsobem, jak si chráníme a dobíjíme, svou vlastní energii – o tu, tady, na této planetě, totiž, jde, nejvíce. Podstatnými částmi, mozku, které nás, nejvíce, ovlivňují,  jsou tyto tři:

Tzv. plazí/reptiloidní mozek – ten souvisí s přežitím, útěkem, nebo bojem

       Limbický mozek-emoční – ten hodnotí a pracuje s emocemi, vytváří i krizové         plány

       Neocortex-vize – to je náš hnací motor, proč něco uděláme a nikoli, jak…..

 MRAČNA

Abychom dobře fungovali, je vhodné, používat, všechny tři části, ostatně, proto tam také jsou, že….zpracovat je pro náš záměr, to předpokládá, že si budeme rozumět, že pochopíme náš způsob reagování-emocemi, na události, lidi, situace i na nás samotné, že pochopíme, čemu dáváme, přílišnou, důležitost, protože tam jsme se zasekli a budeme pracovat na sebepoznání, ve všech oblastech, zní to složitě, ale, v podstatě, je to jednoduché, jakmile pochopíte – proč je to důležité. Potom vám, všechny, dílky, zapadnou, hezky, do jednoho obrazu a budete mít, svůj, návod, jak se v tom všem vyznat.

ŽLUTÝ KEŘ

 

     Rozum je tím, kdo dává našim emocím znaménko „plus“, nebo „mínus“, kdo rozhoduje o tom,  jak danou situaci vyhodnotí, zda se naštvete, nebo rozesmějete, jde o to, aby byl aktivován výdej vaší energie, ve  formě emoci, k tomu dáváte, tímto, svůj souhlas. Proto je tak nutné, ba přímo, životně důležité znát se a umět si vybrat!

      Pokud jste ovládáni emocemi, nemůžete být svobodní, takže, v první řadě je nutné, začít, právě s nimi, tedy, přestat dávat energii ostatním, nebo událostem. Tím, obrovsky, zvýšíte svůj vlastní potenciál. Zkuste, tedy, pár dní, pozorovat, sami sebe, co se děje a co to s vámi dělá, jak na to reagujete – dokud, totiž, nezačnete něco praktikovat a budete si o tom, jenom, číst, nestane se vůbec nic…byť vám to může být známé a můžete z toho být, doslova, nadšeni…..

 ŽLUTÁ GERBERA

Nu a zde, malá ukázka, dva výtažky z jednoho týdne, devadesátidenního programu…..

-          Přímé působení na okolní realitu, způsobují  naše myšlenky – jsou nejen motivem, ale tedy i přímým působením, myšlenky jsou hmotné. Vědomí člověka, tedy, formuje jeho osud.  Existují lidé, kteří dokážou zhmotňovat předměty ze vzduchu, přímo a rovnou, jenže jsou to, zatím, výjimečné individuality, které to nestaví na odiv. My ostatní jsme si zvykli na to, že naše činy jsou odměněny patrným a snadno vysvětlitelným následkem – proto se stále ptáme „jak“….“co za to“….vliv myšlenek se projevuje nepozorovaně a proto nevysvětlitelně a nepředvídatelně, ale přesto formují realitu, zcela přímo, to je jedna z věcí, které se tu, chceme naučit. Protože, člověk, dostává to, co si sám vybírá!

 
-          Když se snažíte změnit nepříjemné okamžiky ve scénáři, přemýšlíte, zejména o tom, co se vám nelíbí – tímto se váš výběr, úspěšně, realizuje a dostáváte to, co se vám nelíbí /co nechcete/.

  

1.       zrodila se hvězda“být sám sebou, chcete-li mít úspěch, musíte znát svou individualitu, přestat se řídit, všeobecně, přijímanými standardy a vydat se svou vlastní cestou. Vytvořit si svá vlastní pravidla, vyskočit ze společenského uspořádání, položte si otázku, v každé oblasti svého bytí, ale nejvíce v té části, kde jste nejméně spokojení „jak to chci já“. Nezbytné, však, je, dovolit si být sám sebou! To je výsada, své výsady si dáváme a odnímáme jen my sami. Úkolem zde bude, najděte, čemu a kam dáváte důležitost, proč a jak to působí při hledání sebe sama a při dosahování úspěchu, podívejte se, kde o sobě pochybujete /během života vám mnozí říkali, že máte k dokonalosti daleko, hodnotili, kritizovali vás a možná i ubíjeli váš talent/, kdo se stane individualitou, vymyká se kontrole a v tom je, největší, problém, pro tento systém-matrix. Hvězdy se rodí samostatně a nikomu se nepodobají. Vzor pro napodobování je cíleně tvořen-aby snahy všech byly namířeny jedním směrem, byli v jedné sestavě a nikdo nevyčuhoval. Nehrajte tuhle cizí hru – máte svou vlastní, ať se zabýváte čímkoli, vždy hleďte iniciovat svou hru, v tom je tajemství úspěchu.

 


NIKDO NENÍ OPRÁVNĚN MNE SOUDIT, MÁM PRÁVO BÝT SÁM SEBOU!


A NIKDO MNE NEBUDESOUDIT

                                                                                        s láskou Tara





    

 




  


    


   

 



   

   

  





   



  

   


 








ŹENSKÝ AKT