Tara – terapie sebepoznáním a esoterické služby
Tara | O mně | Jak to cítím já | Akce | Individuální péče | Poradna | Galerie | Ceník | Kontakt

Mé postřehy aneb jak to cítím já

„Optimista prohlašuje, že žijeme v nejlepším možném světě. Pesimista se obává, že je to pravda” J. Cabell

Nepřisuzuji si právo něco soudit, či posuzovat, ale chci vám v této rubrice sdělit, jak některé věci vidím a cítím já, jako jedna z bytostí, mezi ostatními. Pokud budete cítit, že se k tomu chcete vyjádřit, napište mi, budu ráda a po dohodě mohu vaše názory otisknout. Jestliže máme oči k vidění, uši k slyšení a ústa k mluvení – potom komunikujme!


  PODZIM 2017...

DVA PARÁDNÍ LISTY

      Delší dobu jsem na web nepsala, nebylo to leností, nebo tím, že bych nenašla čas – však čas je, jenom, velmi relativní pojem a nelze se na něj, tedy vymlouvat, víte, zjistila jsem, že když někdo říká „nemám čas“ „mám tak málo času, že nevím, kam skočit“, většinou to je, právě, výmluva, neumí s časem nakládat.

     Jak je to s časem? Čas je dobré si představit jako přesýpací hodiny, kdy zrníčko písku, co je v horní části přesýpaček je nezviditelněná budoucnost, která padá do minulosti – do dolní části přesýpacích hodin a přítomnost, to je právě, onen moment přechodu – ona úzká část, přes kterou musí přepadnout. Vše, co je, se tedy odehrává v okamžiku přechodu toho zrníčka písku.

     Čas existuje na této naší planetě, potřebuje k svému „životu“ prostor a hmotu, aby se mohl manifestovat, slouží k tomu, abychom se mohli narodit, vyvíjet se a zemřít, abychom mohli projít tímto procesem. Vše, co existuje v čase, začíná i končí. Když bych to zjednodušila, čas je, vlastně, programem tohoto matrixu. Vymlouvat se na čas je jenom neschopnost zorganizovat si vlastní práci a především, určit si priority….

STROMY PODZIM

     To je to, čím jsem se, v poslední době, hodně zabývala – prioritami…..životním krédem…

Víte, ono je hodně důležité mít své životní krédo, protože to nás drží na naší cestě, nedovolí, aby nás cokoli svedlo, nebo nás, vrátí, opět zpět.

     Když si určíte priority – co je a co není důležité, pak zjistíte, že máte času dost, vlastně nazbyt, i když je zkracován a zrychlován a není to, v lidských dějinách, evidentně, poprvé.

     Ale nejsou teď důležité nějaké konspirační teorie apod…..jde o to, začít pracovat sám se sebou, dozvědět se, co chci a proč to chci a tím odstartujete etapu, ve svém životě, kdy se, prostě, budou dít věci….Vtipné je, že když nevíte, coby – nenajdete to v OBI, ale Univerzum vám začne posílat indicie, jemné náznaky a když budete dlouho „odolávat“, pak použije i silnější kalibr. To je to „být vědomý“ – nebo-li na příjmu, protože jinak, tyto indicie přejdou kolem vás, nepovšimnuty, nebo povšimnuty, ale nesprávně vyhodnoceny. Pak můžete někomu tisíckrát říkat, že to, že si neustále zraňuje nohu znamená to a ono…a on, přesto, dále bude, tvrdošíjně, žít tak a opakovat to stejné, že si nohu zraňovat bude….dopřejme takovému člověku „jeho čas“. Zde přichází poznání, že nemůžete, vlastně, nikomu pomoci, dokud není jeho čas, dokud on není naladěn, připraven a tak jsou, vlastně různé terapie, v takovém případě, k ničemu, nefungují, nebo, pouze dočasně.

     Nad tím jsem hodně přemýšlela, už se mi, najednou, nechtělo „ztrácet svůj čas“, tím, že budu, neustále vysvětlovat, některým klientům, co by měli a co nikoli, co změnit a jak to udělat, už se mi nechtělo sedět hodiny a „točit kyvadlem“ a čistit něco, co si, po čase, dotyčný, třeba vrátí, opět, zpět. Doba se změnila a je nutno změnit i způsob terapií, které provozujeme. To nejcennější, co můžete druhému dát, je „naučit ho, ukázat mu, jak“…ne to za něj udělat. Proto nemá smysl pátrat ve svých minulých životech, jen ze zvědavosti, hledat, kým jste byli a v jakém postavení, pokud si z toho nevezmete ponaučení, pokud to není důležité pro to, co se děje nyní a nesouhlasím s tím, že minulé zkušenosti jsou k ničemu a že máme žít, jenom nyní, ano, přítomnost je důležitá, protože tu můžeme změnit, ale třeba, právě i tím, že budeme vědět, kdy jsme a proč odstartovali ten kolotoč, který nás vede stále k jednomu cíli a tím je naše nespokojenost a pocit, že nejsme šťastní.

PODZIM VODOPÁD

     Vzpomněla jsem si na jednu klientku, se kterou jsem pracovala, odstěhovala se do USA, kde si s manželem otevřeli restauraci, po rozvodu jí restaurace zůstala a tak ji provozovala dál a dařilo se jí, měla dům, restauraci a vše vypadalo zalité slunce, pak se objevil „ten ON“, zamilovala se do mladšího muže, Inda a po nějaké době se jí dařit přestalo, objevily se překážky a vždy, tak nějak souvisely s tím, co jí poradil on, nebo co dělala, právě, kvůli němu. Pak přišlo první varování, stála na červenou na světlech a zezadu do ní narazil vůz, nečekala to, takže si poranila, dost ošklivě krční páteř, následovala operace a dlouho musela nosit límec, ale nehledala odpověď na známou repliku, že „nehoda není náhoda“. Restaurace začala krachovat, rozhodla se, pod vlivem svého Inda, prodat ji a pořídit menší, peníze investovala, podle jeho doporučení a jelo se nanovo, po pár měsících bylo jasné, že ani toto, nějak nefunguje, netušila proč a přišlo druhé varování, opět v autě. Tentokrát do ní zboku narazilo auto, z vedlejší ulice a ona měla poraněnou kyčel a bederní páter, nemocnice, operace, rehabilitace, během té doby se o vše staral její přítel, v té době už v restauraci pracovali i členové jeho, početné, rodiny a když se z nemocnice vrátila, přišly na ní mrákoty, malý výdělek, spousta odříkaných akcí, spousta poruch a rozbitých věcí, nedařilo se, pak zjistila manko a začala jednat, rozhodla se restauraci zavřít a přemýšlela, co dál. Začínaly chybět peníze na hypotéku domu a tu se objevil kupec, který restauraci koupil – dostala šanci. Její Ind navrhoval, aby si koupili malé bistro a zkusili vařit indická jídla, odmítla, najednou už nějak tušila, že něco je špatně a tak potřebovala čas na rozmyšlenou, rozhodlas odjet, aby měla od všeho odstup. Koupila si pobyt v Thajsku a měla tam dost času přemýšlet, bylo to mimo sezónu, takže hotely byly prázdné a ona se procházela, zcela sama a meditovala, vrátily se jí vzpomínky z minulosti, uvědomila si, po čem toužila, co bylo jejím plánem a najednou, kde to je…uvědomila si, že takto žít, vlastně, nechtěla. Její Ind jí denně volal a ubezpečoval, jak jí miluje, ale najednou jí zněl jinak, stačil jeden telefonát kamarádce, která měla ověřit cosi, co jí on povídal a zjistila, že to tak není. Když s ním mluvila ten večer, před dalším varováním, která dostala, řekla mu, že až se vrátí, odstěhuje se on z jejího domu i s celou rodinou a že se s ním hodlá rozejít. Nemohla z toho spát, ráno se šla projít na pláž, byla na ní, zcela, sama, jediná osoba, široko daleko, když do ní najel motocyklista, který jí, evidentně, také, neviděl – nebo, prostě, vidět neměl. Několik dní byla v bezvědomí, z nehody si odnesla trvalé následky, ze kterých se léčí dodnes a podstoupila, opět, řadu operací a rehabilitací, po probuzení jí však bylo jasné, co udělat. Prodala dům, rozešla se s přítelem a odstěhovala se z města blíže k přírodě, pořídila si tři psy a začala tvořit, malovat, vyrábět různé zajímavé věci a užívat si života, po jakém, kdysi toužila. Dnes už je na tom, natolik, dobře, že může cestovat a zamilovala se. Když jsme spolu pracovaly, otevřelo se nám několik minulých životů, ve kterých dělala podobné chyby, nechala sebou manipulovat muži, o kterých si myslela, že jí milují, protože tolik toužila po lásce, že byla slepá ke všemu a ke všem, co jí varovalo. Jejím skutečným problémem byla, nedostatečná sebeláska…..a tak se ničila a vlastně to byla ona, kdo si způsoboval ta těžká zranění a nehody. Sama přiznala, že kdyby jí toto někdo řekl, v době, kdy se s dotyčným mužem seznámila, vysmála by se mu a udělala by to, stejně, tak.

PODZIM 2

     Snad největším důkazem toho, jak tyto věci fungují, je, samotná magie. Když jsem se, poprvé, potkala, s ezoterikou, přes tarotové karty, jsem se dostala i k magii. Cítila jsem, nějaký, zcela neracionální odpor a nechtělo, doslova mi bránilo, něco, abych se do ní pustila hlouběji. Našlo se i několik jedinců, z této oblasti, kteří mne přesvědčovali, abych se „do toho dala, že si to, beztak, nesu z minulých životů“, ale já, statečně odolávala. Pak přišlo i několik zkoušek, snad nejzábavnější byla ta, kdy se mi, několikrát ozval tajemný neznámý, telefonicky, abych prý mu pomohla, kouzlem, čáry, nebo jakkoli, získat jeho vyvolenou a když jsem odmítla, do třetice mi, dokonce, nabídl milión, když se to povede….nu odolala jsem a smála se tomu, co vše jsou lidé ochotni podstoupit a nabídnout, jen aby měli to, po čem touží.  Myslela jsem si, naivně, že se jedná o pár jedinců, blázínků…ale pak jsem se potkala s ženou, přítelkyní, tehdejšího, dosti významného politika a její příběh a jeho příběh, mi doslova vyrazily dech. I zde, v politice, se používá magie a jaká….zlá, ubližující, manipulující a pak se důkazy, jen sypaly, umění, různé další obory, všude se s magií koketuje, všude se používá a čarodějové a čarodějky se neštítí proklínání, uřknutí a kleteb….šokovalo mne to, měla jsem, do té doby, přesvědčení, že toto patří do doby, dávno minulé a ejhle, nikoli.

     Pak jsem objevila v knihkupectví knihu Dr. Teodora Rosinského „Choroby z nenávisti, uřknutí, očarování, prokletí“ – energoinformační systém člověka ve zdraví a v nemoci“ a nestačila se divit, při čtení. Tento lékař řešil případy, tak „hollywoodské“, až se tomu nedalo věřit. Nu a aby mi Univerzum ukázalo, že věřit mám, přišla klientka a prožívala silné očarování a manipulaci od přítele, též esoterika, odblokování a pročištění tohoto problému, zabralo několik hodin a obě jsme se, pěkně, zapotily. Celou terapii, pak zakončila tím, že spálila, kousek u řeky, v přírodě, podvazek, který představoval určitou destruktivní energii. Když si představíte, z jakého materiálu podvazek byl, jistě budete překvapeni, jako já, že nechtěl shořet, musela ho polít benzínem a i poté hořel skoro hodinu….takovou sílu má magie, když ji někdo ovládá. Málokdo si však uvědomuje, že dělat magii je vlastně „prokletí“, ať se taková osoba snaží sebevíc, stává se obětí své vlastní práce, ztrácí vnímání reality a vlastně vše, co v životě má řešit, řešit, jedině s pomocí čar a kouzel. Což je hodně ochuzené…ochuzené o tu radost, že se vám něco povedlo, že něco jste, prostě, zvládli sami, vlastním rozumem a pocity. Jakmile se, totiž, začnete upínat na něco, co za vás může cokoli vyřešit, stáváte se zavislými, zbavíte se možnosti využívat své vlastní schopnosti, svou vlastní sílu a stáváte se dlužníkem, protože k magii potřebujete využít, vyvolávat bytosti, dělat rituály a ty jsou nastaveny systémem „dostanu – dám“. Být jednou nohou, vlastně, neustále v astrálu a napojen na duchy, bytosti, anděli a jiné bytosti, je vyčerpávající a přestane vnímat prostor i čas, kolem sebe. Samozřejmě mluvím o těch, kdo magii, skutečně umí a provozují, na základě starých znalostí a grimoárů, nikoli o „rádoby“ čarodějkách a lidech,  co si na to, pouze hrají. Těch druhých je, žel, více a poznáte je snadno – někdy mne to vede, až k smíchu, když vidím, jak jsou důležití a vážní, mají na sobě přehršel symbolů a talismanů a amuletů, halí se do plášťů z ptačích per a tváří se, že ví. Když někdo něco dělá přirozeně, protože to tak cítí, je to vlastně jeho životem, pak to poznáte, nevypadá to trapně, nevyvolá to salvu smíchu, nebo posměšné pohledy.

PAVUČINA U CESTY

     Když jsem pracovala v Diakonii, měla jsem jednu kolegyni, mladou dívenku, rusovlasou, nádhernou divoženku – byla víla a byla jí doopravdy, její způsob pohybování se, rozmlouvání, energie, kterou kolem sebe šířila, to vše bylo čisté a přirozené a všichni jsme jí milovali, protože to byla „ona“….na nic si nehrála, vše, co říkala, také žila…Když jsem však na „ezoteře“viděla tzv. čarodějnici, známou z TV pořadu, která na sobě měla navěšenu řadu amuletů, na každém prstě, ne dva, ale několik tlustých prstenů, silné brýle a pánský sestřih vlasů, nepřesvědčila mne – ta žena neví nic o energiích, jinak by nemohla vykládat karty s prsty sevřenými v kruzích, kde nemůže proudit energie a chyběla jí ženská energie, byť o ženách neustále mluvila, stejně jako o mužích, ale o těch, silně, dehonestujícím, způsobem, což mne utvrdilo v tom, že tato žena má problém se vztahy…..Neříkám, že všichni, kteří něco takového provozují musí být dokonalí, ani náhodou, všichni máme problémy, máme období, kdy něco řešíme, máme záležitosti se kterými se potýkáme a mnozí, třeba, roky, ale je důležité být v tom upřímný a ve své práci, pak, neutrální, když máte problém se vztahem, nemůžete ve své profesi projevovat nenávist vůči mužům, nebo shazovat, instituci manželství. Když o něčem takovém budete mluvit, musí být jasné, že mluvíte neutrálně, že uvádíte, pouze fakta, nebo poznání, ke kterému jste došli, že to není emoční výlev zklamané duše….

    PODZIM

    

         Sama jsem, dost podcenila, ve svém práci ochranu, nikoli tu svou, tu jsem dokázala vytvořit a dodržovat, ale nějak už jsem nedoladila to, že má práce, se mnou, chodí i domů. Když totiž s někým pracujete, když vyslechnete jeho příběh a třeba i otevřete další a mnohdy, dosti, hororové příběhy, vstupujete na pole, kdy musíte našlapovat, velmi, velmi opatrně. Důležité totiž je, respektovat jedno pravidlo – neptat se na to, na co nechcete znát odpověď /nebo klient/, protože se můžete dozvědět pravdu a pokud jí nejste schopni /nebo klient/ vidět a přijmout /to hlavně/, přestane vás pravda provázet a přestane vám osvětlovat cestu životem. Když se tedy „ponoříte“ do své práce, způsobu, jakým pracujete, můžete to varování, lehce, přehlédnout a pak začnete ze sebe sypat informace, na které, ten druhý, není, vůbec připraven a problém je na světě, pro něho, ale i pro vás.

     To se mi, naštěstí, nestalo, ale několikrát jsem musela doma řešit situace, kdy jsem, doslova, přinesla na svém aurickém obalu přilepené energie a bytosti, které tam začaly páchat neplechu. Když jsme měli kočičku Julinku, byli jsme několikrát svědky toho, jak urputně bojovala s něčím, pro nás neviditelným, stála na zadních a boxovala předníma pacičkami, pak jí „něco“, co jsme neviděli, přišpendlilo k zemi a ona zoufale mručela a točila se dokolečka, jak se snažila dostat z toho sevření, bylo to komické i hrůzostrašné dohromady. Několikrát byla, doslova smetena-vyhozena, z balkonu, brala na sebe to, co jsem domů přinesla a co by jinak, ohrozilo mé děti a partnera. Několikrát jsem musela čistit destruktivní energie v pokojí dětí a odvádět bytosti, které je strašily po nocích…nebylo to nic příjemného, to mi věřte, na jednu stranu jsem dosti racionální člověk a když cítíte, na vlastní kůži, že „něco“ u vás je, že nad vámi cvaknou zuby, jako by tam byl obrovský dravec, když zahlédnete postavu, vznášející se v chodbě, uvědomíte si, že tohle je, také realita, popírat ji, je směšné a dětinské a hrdinně vykřikovat, že mně se nic stát nemůže, také. 

Julinka a její oči

     I pro tyto zkušenosti jsem odpůrce všech metod a terapií, které vedou k tomu, že člověk nedělá nic, jenom sedí a někdo s ním „manipuluje“, lhostejno, jakou metodou, sejímá z něho energie, bytosti, čistí programy, odblokovává, léčí apod. – bez toho, aby dotyčná osoba věděla, proč se jí toto vše dělo a děje, co to pro ni znamená a jak s tím má, ona, sama, pracovat. Pokud se nám něco děje, pak se to děje proto, abychom s tím my sami cosi udělali! Zodpovědnost tedy nemůžeme přenést na nikoho jiného. Když jsem si, kdysi v minulosti, uvědomila, že lékař je od slova léčit – léčí, tedy neustále-dokolečka, že symbolika hada, v případě medicíny, je spojena s nekonečnem, tedy i tím, že to bude do-nekonečna….že se jeden problém může nějak zvládnout, možná i vyléčit, ale tím, že se objeví jiný, protože tato forma léčení naruší celkově systém lidského těla /ale do těchto detailů, nyní, nechci zabíhat/, došlo mi také to, že to samé dělají léčitelé a lidé, kteří pracují s terapiemi, které nevedou jejich klienty k zamyšlení a práci na sobě samých, ale k přenesení zodpovědnosti na své léčitele, terapeuty. To přenesení pak funguje i doslova – přenesou tak svůj problém i na tyto lidi a těm se, časem, také, může přestat dařit – problémy svých klientů si tak přenesou do svých rodin, do svých životů. Nu a dvojnásob to platí o těch, kteří se objevili v posledních letech, takové ty „rychlokvašky“, které prošli nějakým kurzem a šup, otevřeli si živnost….

PSÍ CESTA

     Může to tak fungovat i proto, že dost lidí, současnosti, vlastně nechce proniknout do hloubky, jsou otupělí tím vším, co se kolem objevilo a mobilní telefony, počítače, televize a stupidní nekončící seriály, počítačové hry, onlajnovky ad. to vše jen podporuje jejich lenost, nechuť udělat něco pro sebe, přijmout to, že „něco je za něco“…proto jsou tak úspěšné programy „secret“ a různé extra-super-fungující semináře za tisíce, které slibují, že se vše vyřeší, jako mávnutím kouzelným proutkem…dnešní lidé chtějí být vtaženi do něčeho a přesvědčení i za cenu, že k nim bude někdo hrubý, sprostý, že jim bude na potkání tykat a dělat z nich pitomce, tvrzením, že „pokud tohle neumí, pak jsou out“….málokdo si dá práci s tím, aby prozkoumal, o co, skutečně jde. Někdy mne až fascinuje, jak si lidé zakoupí víkendový seminář člověka, který se jim, očividně, posmívá do obličeje, protože je umí zmanipulovat, místo toho, aby se nad sebou, skutečně, hluboce, zamysleli.

      Jak zrádné je něčemu, jen tak uvěřit, nadchnout se a vypnout onoho cenzora v nás, který funguje skvěle, když ho necháme, je vidět na příkladu Doreen Virtue. Její knihy, karty a vše, co nabízela, zná jistě mnohý z vás, její tvrzení, že komunikuje s anděli a její názory, doslova, zblbly, řadu lidí, kteří si, poté mysleli, že jsou vtělenými pozemskými anděli….nu a tu to máte: dotyčná odvolala a prý „prohlédla“, začala věřit v Ježíše, odvrhla vše, co doposud dělala a vlastně popřela vše, co tvrdila – evidentně tedy s anděli nemluvila, což sama potvrzuje….uf uf….dávejte si tedy pozor na vše, co se, v dnešní době nabízí, nemá smysl panikařit, nebo se bát někam jít, něco si přečíst, nebo někoho poslechnout na přednášce, ale naciťujte se, dívejte se za slova, vnímejte, ne co člověk říká, ale jak se přitom chová, tváří, jaká energie z něho jde a ověřujte, ověřujte, ověřujte….obecně platí, že co se nejvíce nabízí, co vás neustále „cvrnká do kloboučku“, to není to pravé – jak se říká, první nabízí satan. Myslíte si, že vládci tohoto světa stojí o to, aby lidé na této planetě byli vědomí, sebevědomí, milující se bytosti naplněné sebeláskou, porozuměním, poznáním, uplatňující své schopnosti a tvořící si vlastní realitu? To opravdu NE! Pokud tedy tito lidé „povolí“, aby se, doslova roztrhl pytel s výkladem tarotových karet a jsou o tom i pořady v televizi, pokud povolí, aby se tu provozovala magie, pokud jsou regály v knihkupectvích plné knih o ezoterice, pak buďte, dvojnásob, na pozoru a spíše hledejte to skryté, to utajované. Však to známe i z pohádek, ne ta snadná, svítící a jednoduchá cesta vedla k cíli, ale právě, spíše ta tmavá, nesnadná a plná překážek. Nestačí si jen přát – nutná je aktivita, nutné je něco udělat….stále totiž platí, že „pečení holubi nikomu do huby lítat nebudou“ a nejvíce se vyplatí aktivita vůči sobě samému, práce na sobě. Nebojte se jí a budete-li hledat, pak vždy najdete pomoc, knihu, informaci, návod, nebo někoho, kdo vám tu cestu ukáže, ale jít, po ní, musíte, prostě sami – tak to je!

       Nu, možná jste čekali, že tu najdete článek na téma "jaký bude říjen 2017" - ale nechtěla jsem rozšířit řadu toho, co najdete, kdekoli jinde, protože říjen 2017 bude takový, jaký si ho uděláte - já věřím, že dobrý, zkuste se na ten měsíc podívat, z hlediska přírody - jaká je jeho symbolika? Co se během tohoto období odehrává? Jak nahoře, tak dole, jak uvnitř - tak vně....jaký je měsíc, to se odehrává i v nás, v naší realitě to na nás silně působí, zkuste vnímat ty energie, napojte se na přírodu, co se v ní odehrává, jak se chová, otevřete své nitro a uvidíte sami .....

Vytáhla jsem na měsíc říjen  kartu ze systému Esther Hicks - Požádej a bude ti dáno:

karta říjen

 Ano "přihodí se mi jen to, co k sobě přitahuji" - když porozumíte zákonu přitažlivosti, nepřekvapí vás nic, co se vám přihodí. Pochopíte, že jste to prostřednictvím svého myšlenkového procesu k sobě sami pozvali. Ve vašich životních zkušenostech se nemůže objevit nic, co byste sami nepřitáhli svým myšlením.    /E.Hicks/

Takže, opět, jako každý měsíc, každý týden, den i minutu platí - dávejte si pozor, jak myslíte a o čem myslíte, protože myšlenky jsou energie a energie má tendenci se manifestovat ve hmotě.......změnou myšlenky vstupujeme do kvantového pole a mění se stav!

Krásný podzim všem......................................................             vaše tara

 




LABUTÍ PÁR


emoce a sebepoznání.....90denní program přeměny

NA LOUCE U LESA

EMOCE.....

     Před pár dny jsem rozeslala, některým z vás, informační leták o novém projektu, který jsem vytvořila a nazvala „Devadesátidenní program přeměny života“ - čerpala jsem v něm z knih, od řady autorů, neznámých mistrů a lidí, kteří, prostě „něco ví a aplikují“ ve svých životech a také ze své, bezmála, dvacetileté praxe….není to kurz, ani terapie na dálku, je to spíše, jakési sdílení a pomoc s pochopením, toho, co jsem, sama, za ty poslední roky, vstřebávala, aplikovala, či se snažila, aplikovat, do svého života a zažívala úspěchy i neúspěchy, podle toho, kde  všude, ještě mám bloky a slabé stránky…prostě, tak, jak to máme, my všichni….

VĚTVE V KORUNÁCH

     V poslední době, kdy jsem se, doufám, že, jenom, na čas, opět vrátila do Prahy, si více, než, kdy jindy, uvědomuji, jak je náročné žít v prostředí, které, prostě, vykazuje známky silného „znečištění“, čímž nikoho a nic nechci kritizovat, nebo hodnotit, vůbec ne…ale všímám si, naopak, co mi vadí a když se na to zaměříte, také, poznáte, kde máte „vy – ty své, slabé, stránky“, protože, ono platí, že co mi vadí, je, především, mým problémem, přestože to, sama, nemusím dělat, ale dávám tomu, nějakou, emoci.

Co jsou to vlastně emoce, jak vznikají a co s námi dělají?

-          Emoce – z latinského e-motio=pohnutí, dle wikipedie jsou psychicky a sociálně konstruované procesy, zahrnující subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené fyziologickými změnami /jako změna srdečního tepu, změna rychlosti dýchání apod./, motorickými projevy /gesta, mimika/, změnami pohotovosti a zaměřenosti. Hodnotí skutečnosti, události, situace a výsledky činností, podle subjektivního stavu a vztahu k hodnocenému, vedou k zaujetí postoje k dané situaci. Nejsou prožívány v mysli jedince samovolně, samy o sobě, ale jsou vztaženy k určitým objektům, jevům, nebo procesům…..

SOUMRAK

 

Uvedeme si malý příklad, pro představu emoce – představte si, že ležíte,  večer v posteli, klidně se připravujete na spánek, zavírají se vám, pomaličku, oči a najednou někdo venku začne nahlas mluvit, smát se a vykřikovat….začnete se na ten projev soustředit a v hlavě se vám odehrávají desítky situací-vzpomínek na minulost, ale i myšlenek na budoucnost…..“teda to je sobec, co si o sobě myslí, je půlnoc a on tady takhle vyřvává, bezohledně, to je hulvát a blbec, půjdu na něj křiknout, aby toho nechal, ruší mne, teď už neusnu, no to je skvělé, jestli se to bude, pravidelněji opakovat, to budou veselé noci…..jak já k tomu přijdu, aby mne takhle rušil ve spánku, tím, že on si někde juchal a je nalitej….“ Co se děje s vámi? Jste probuzeni, tluče vám srdce, rychle oddechujete, oči otevřené dokořán, můžete mít zaťaté ruce, nebo tělo v tenzi, možná se i potíte, nebo cítíte sevření hrdla, máte tvrdě sevřená ústa a zaťaté zuby, spánek i peřina je vám, najednou, na obtíž, takže vstanete a jdete se podívat, na toho hulváta, co nerespektuje noční klid, pak se jdete napít, potřebujete se projít, uvolnit stres, emoci…tu jste, totiž, právě prožili – PROŽILI JSTE EMOCI.

     Podobný efekt se dostaví při sledování filmu, nebo když se díváte na krátká videa např. na Facebooku, může to být krásný film, konstruktivní video, vy prožíváte radost, štěstí, smějete se a pláčete, spolu s hrdiny filmu, prožíváte jejich starosti, radosti i strachy a u videa na FB se „ladíte“ do nálady, kterou nabízí, podobně je to při sportovních utkáních s fanoušky,ale i s těmi, kteří fanoušky, vůbec, nejsou. U hororových příběhů se můžete bát, cítit tíhu v nohách, mohou se vám potit ruce a sotva dýcháte, zajíkáte se, protože cítíte, že se „něco stane, někde někdo vybafne“…přitom sedíte doma, nebo v kině, nebo na stadionu, nebo před počítačem, ale to, co se děje s tělem, tomu, vůbec, neodpovídá, více to odpovídá té „realitě“, kterou vidíte v příběhu, videu, vaše vědomí-mysl-rozum, prožívá to, co se odehrává, před vašima očima, ne ve vašem osobním životě-příběhu.

FIALOVÉ COSI U VODY

Emoce vzniká, většinou, tak, že si na něco vzpomenete – něco vás napadne, nebo na vás „zaútočí“ zvenčí, např. oním křiklounem v noci…prostě jste byli napadeni-přepadeni, Tomáš Keltner, ve svém knize „Transformace vědomí“ o emocích mluví, jako o přítomných bytostech.

    Naše tělo ví, že je právě nyní a teď a najednou dostává alergickou reakci, na nějakou situaci, člověka, zážitek, příběh a tato reakce, vibrace, přichází zevnitř, jako reakce na něco, co vidíte a prožíváte, spolu s tím. Je to reakce na nějakou dávku energie, kterou vám někdo, či něco, poslalo. Tělo na tuto dávku energie zareaguje, zvláště, pokud na ní máte afinitu, pak je reakce, o to silnější a začne se bránit. Vše probíhá na hrubohmotné úrovni, ve fyzickém těle, jako reakce nadledvinek na stres, ty vypouští adrenalin a tělo se připravuje na pravděpodobný scénář, buď boj, nebo útěk.

    To vše se děje, však i na jemnohmotné úrovni, kde vzniká alergická reakce a je poškozován jeho energetický obal, což je jistá forma imunity, stejně jako u těla fyzického. Jste zbaveni části své energie a o tu, zde, jde především.  Překážky, stejně, jako potřeby, si vytváříme sami a pak musíme vynaložit, značnou energii, na jejich překonání a tuto energii odevzdáváme, oněm „přítomným bytostem“.

     Emoci, velmi silnou reakci, v nás vyvolá to, čemu dáváme, přílišnou důležitost, pokud tedy, něco, obdaříte příliš, velkým významem, pak toto hodnocení, odčerpává vaši energii. Bytosti, které se nachází kolem nás v astrální oblasti, se živí emocemi-energií, kterou produkujeme, ať konstruktivní, nebo destruktivní, ale musíme s ní být kompatibilní. Může se zdát, že video, kde úžasní lidé zachránili vyhozeného psa, který už se sotva drží na nohách a vy reagujete slzičkami, jak je to úžasné a jaký jen ten pes chudinka, ale jsou, přece jenom, dobří lidé, kteří pomohou, je, ryze, konstruktivní a není na něm nic špatného, ale i tady se, tyto bytosti, pěkně nakrmí – protože osud zuboženého zvířete vyvolal odpovídající reakci a proto taková videa vznikají a ve své podstatě, konstruktivní nejsou, dávají, totiž, pozornost tomu, co nechceme, aby se dělo – aby existovali lidé, co vyhodí psa na ulici a nechali by ho tam umřít hladem,aby existovala zvířata, která, takto trpí…….Vidíte ten rozdíl?!

KORUNY BŘÍZ

      Na emocích je založena jedna z kapitol, většiny z nás „nespokojenost a odsuzování“ a souvisí s tím, že žijeme v polaritním světe. Podívejme se, trochu, podrobněji, na tyto dvě emoce:

Nespokojenost a odsuzování sám sebe – pokud nepociťujete zadostiučinění a spokojenost, pramenící z vašich osobních úspěchů i vlastní, vašeho života, pokud nedokážete přijmout své nedostatky, pak jste se sebou nespokojeni a začnete se posuzovat a odsuzovat, můžete se i trestat – což je, potom, spor duše s rozumem, duše ví, že jste, ve své podstatě, dokonalí a chce, abyste byli šťastní a milovali se, rozum, však, hledá důvody, že tomu tak není a proč tomu tak není. Nemůžete se pak cítit, fyzicky, ale ani psychicky, dobře, když se vaše myšlenky budou motat, jenom, kolem toho, jaké nedostatky máte, co špatného na sobě vidíte. Všimli jste si, někdy, žen, kterým pochválíte, třeba, nové šaty a ony musí, okamžitě, shodit sebe sama i ty šaty tím, že řeknou „joo, ty jsou z výprodeje, nebo byla sleva, tak jsem si je koupila“, ukazují tím, svou vlastní hodnotu – tak jak ji vnímají – výprodej-sleva……ale ono to platí i v případě různých slevomatů, slev a nabídek výprodeje apod., chtějte, pro sebe,vždy, jen to nejlepší...A samozřejmě, lze to i opačně, lidé, co se pyšní tím, že mají „značkovou věc“ a proto také, značkové věci, mají většinou značku na viditelném místě, takový člověk je „odfajfkován“ a cítí se lépe, protože „někam patří“…..má, však, problém sám se sebou, neumí vidět svou vlastní hodnotu, musí ji něčím nahradit, překrýt.  Ale, pozor, neznamená to, že bychom nemohli nosit, co se nám líbí, protože to je značka, to vůbec ne, důležitý je, onen vnitřní pocit, ten, každý pocítí ve svém životě, protože, jakákoli nerovnováha je, tzv rovnovážnými silami univerza, vždy, uvedena, zpět, do harmonie – protože na energetické úrovni disponují, všechny, hmotné objekty, stejným významem, jen my jim přidělujeme vlastnosti a hodnocení – správně x nesprávně, dobré x zlé, hezké x ošklivé, dokonalé x nedokonalé, kvalitní x nekvalitní…apod. Jakmile dojde k narušení rovnováhy, je vrácena zpět. Pokud tedy dává, někdo, příliš energie-posílené emocemi, něčemu, nebo někomu, je, těmito silami, hezky, vrácen, zpět do rovnováhy-harmonie, dříve, či později.

KVĚTY

Nespokojenost a odsuzování světa – i zde budou, ony rovnovážně síly, pracovat tak, aby snížily, přílišný vliv, některých osob, na okolní svět, v mém devadesátidenním programu věnuji, několik dní, právě práci se zrcadlem světa a uvědoměním si, jak je nutné si umět vybrat a čemu dáte pozornost. Pokud nespokojenosti s něčím, aniž byste věc, mohli, či chtěli, aktivně měnit, pak není divu, že vás pohltí a vtáhne, přesně tam, kam nechcete. Vzpomněla jsem si na pohádku o Sněhurce, kde se zlá královna ptá zrcadla „kdo je ve světě nejkrásnější“ a očekává jedinou odpověď, které dává, velkou, až přílišnou důležitost, že je to ona. Jakmile zjistí, že by mohl být někdo, dle posouzení bytosti, která za zrcadlem stojí, hezčí, pak neváhá i vraždit…..nu a jak to s ní, nakonec, dopadne, jistě víte.

     Je velmi důležité uvědomit si, že náš mozek, reaguje cca o 7 minut dříve, než vědomá vůle, takže nejprve mozek „zjistí“ co vidíme a pošle informaci očím, které to, co, mozek rozpoznal-uvidí a teprve poté, reaguje naše vědomá vůle, tedy uděláme, to, co vidíme….mozek vytváří, dle naprogramovaných paradigmat, náš život, takový, jaký je – zkuste se na něj podívat, na ten svůj život – jaký ho máte? Jste v něm spokojeni, nebo jsou oblasti, kde nejste, anebo, dokonce, takové, kde jste nešťastní? Kde je ta vaše nespokojenost, čeho se týká?  Realitu si, totiž, každý člověk zkresluje, protože mozek funguje, dle „svého nastavení“, promítá se do něho způsob, jakým viděli realitu naši rodiče a jak se k ní stavěli, ovlivňujeme ji svým vlastním postojem, který je, často převzatý, vytvořený, na základě, zmíněných paradigmat a naším způsobem, jak si chráníme a dobíjíme, svou vlastní energii – o tu, tady, na této planetě, totiž, jde, nejvíce. Podstatnými částmi, mozku, které nás, nejvíce, ovlivňují,  jsou tyto tři:

Tzv. plazí/reptiloidní mozek – ten souvisí s přežitím, útěkem, nebo bojem

       Limbický mozek-emoční – ten hodnotí a pracuje s emocemi, vytváří i krizové         plány

       Neocortex-vize – to je náš hnací motor, proč něco uděláme a nikoli, jak…..

 MRAČNA

Abychom dobře fungovali, je vhodné, používat, všechny tři části, ostatně, proto tam také jsou, že….zpracovat je pro náš záměr, to předpokládá, že si budeme rozumět, že pochopíme náš způsob reagování-emocemi, na události, lidi, situace i na nás samotné, že pochopíme, čemu dáváme, přílišnou, důležitost, protože tam jsme se zasekli a budeme pracovat na sebepoznání, ve všech oblastech, zní to složitě, ale, v podstatě, je to jednoduché, jakmile pochopíte – proč je to důležité. Potom vám, všechny, dílky, zapadnou, hezky, do jednoho obrazu a budete mít, svůj, návod, jak se v tom všem vyznat.

ŽLUTÝ KEŘ

 

     Rozum je tím, kdo dává našim emocím znaménko „plus“, nebo „mínus“, kdo rozhoduje o tom,  jak danou situaci vyhodnotí, zda se naštvete, nebo rozesmějete, jde o to, aby byl aktivován výdej vaší energie, ve  formě emoci, k tomu dáváte, tímto, svůj souhlas. Proto je tak nutné, ba přímo, životně důležité znát se a umět si vybrat!

      Pokud jste ovládáni emocemi, nemůžete být svobodní, takže, v první řadě je nutné, začít, právě s nimi, tedy, přestat dávat energii ostatním, nebo událostem. Tím, obrovsky, zvýšíte svůj vlastní potenciál. Zkuste, tedy, pár dní, pozorovat, sami sebe, co se děje a co to s vámi dělá, jak na to reagujete – dokud, totiž, nezačnete něco praktikovat a budete si o tom, jenom, číst, nestane se vůbec nic…byť vám to může být známé a můžete z toho být, doslova, nadšeni…..

 ŽLUTÁ GERBERA

Nu a zde, malá ukázka, dva výtažky z jednoho týdne, devadesátidenního programu…..

-          Přímé působení na okolní realitu, způsobují  naše myšlenky – jsou nejen motivem, ale tedy i přímým působením, myšlenky jsou hmotné. Vědomí člověka, tedy, formuje jeho osud.  Existují lidé, kteří dokážou zhmotňovat předměty ze vzduchu, přímo a rovnou, jenže jsou to, zatím, výjimečné individuality, které to nestaví na odiv. My ostatní jsme si zvykli na to, že naše činy jsou odměněny patrným a snadno vysvětlitelným následkem – proto se stále ptáme „jak“….“co za to“….vliv myšlenek se projevuje nepozorovaně a proto nevysvětlitelně a nepředvídatelně, ale přesto formují realitu, zcela přímo, to je jedna z věcí, které se tu, chceme naučit. Protože, člověk, dostává to, co si sám vybírá!

 
-          Když se snažíte změnit nepříjemné okamžiky ve scénáři, přemýšlíte, zejména o tom, co se vám nelíbí – tímto se váš výběr, úspěšně, realizuje a dostáváte to, co se vám nelíbí /co nechcete/.

  

1.       zrodila se hvězda“být sám sebou, chcete-li mít úspěch, musíte znát svou individualitu, přestat se řídit, všeobecně, přijímanými standardy a vydat se svou vlastní cestou. Vytvořit si svá vlastní pravidla, vyskočit ze společenského uspořádání, položte si otázku, v každé oblasti svého bytí, ale nejvíce v té části, kde jste nejméně spokojení „jak to chci já“. Nezbytné, však, je, dovolit si být sám sebou! To je výsada, své výsady si dáváme a odnímáme jen my sami. Úkolem zde bude, najděte, čemu a kam dáváte důležitost, proč a jak to působí při hledání sebe sama a při dosahování úspěchu, podívejte se, kde o sobě pochybujete /během života vám mnozí říkali, že máte k dokonalosti daleko, hodnotili, kritizovali vás a možná i ubíjeli váš talent/, kdo se stane individualitou, vymyká se kontrole a v tom je, největší, problém, pro tento systém-matrix. Hvězdy se rodí samostatně a nikomu se nepodobají. Vzor pro napodobování je cíleně tvořen-aby snahy všech byly namířeny jedním směrem, byli v jedné sestavě a nikdo nevyčuhoval. Nehrajte tuhle cizí hru – máte svou vlastní, ať se zabýváte čímkoli, vždy hleďte iniciovat svou hru, v tom je tajemství úspěchu.

 


NIKDO NENÍ OPRÁVNĚN MNE SOUDIT, MÁM PRÁVO BÝT SÁM SEBOU!


A NIKDO MNE NEBUDESOUDIT

                                                                                        s láskou Tara





    

 




  


    


   

 



   

   

  





   



  

   


 








ŹENSKÝ AKT